Proč není sebeláska jen o smíření se sebou samým?

Chtěla bych tohle říct sobě samé, když mi bylo čtrnáct a brečela jsem, protože mi jeden kluk ve škole řekl, že jsem zubatka. Chtěla bych tohle říct sobě samé, když jsem v osmnácti brečela, protože moje zuby byly o hodně horší než na začátku. Chtěla bych tohle říct sobě samé, když jsem se bála usmívat na fotkách a záviděla jsem všem okolo, protože neměli ani zdaleka takové problémy jako já. A chtěla bych to říct sobě samé, když jsem se nenáviděla za to, že jsem tak ošklivá a pokažená. To, že už je to tak dlouho pryč, neznamená, že jsem na to zapomněla; naučilo mě to velmi cennou lekci, která se pak ještě několikrát opakovala s jinými věcmi.

Co dál aneb poslední článek

Za poslední tři měsíce jsem cítila beznaděj, zoufalství i vztek nad tím, že se mi tohle někdo pokusil vzít. Pak mi ale došlo, že vám nikdy nikdo nemůže vzít něco, co milujete, protože ať se stane, co se stane, vy budete bojovat dál. 
A tři měsíce je hodně dlouhá doba na to, aby se strašně moc věcí změnilo. Došlo mi, že si stojím za vším, co jsem napsala. Stojím si za tím a rozhodla jsem se konečně články učesat do ucelené podoby. Teď se mi totiž mnoho věcí usnadnilo, když se můžu podepsat na obálku svým jménem. A stejně tak když se můžu pod blog podepsat svým jménem. 

Takže… Zuby Modrosti. Už dlouho předtím jsem uvažovala, co budu dělat, až už nebudu moct blogovat na adrese Poslední Panny. Dál předstírat, že jsem s nikým nespala? Nebo se přejmenovat třeba na Poslední Ženu? No, nakonec to ke mně přišlo samo; zuby moudrosti, o kterých mi zubař řekl, že si je budu moct nechat. Stala se z toho slovní hříčka Zuby Modrosti a já už pracuju na nové doméně.

 Jestli jsem panna nebo ne, no, rozhodla jsem se ponechat si to jako tajemství. Články o vztazích a vtipné historky však budou i nadále na programu, jen teď budete muset častěji vídat můj obličej. Ale vzhledem k tomu, že nemám sto padesát kilo (možná jen někdy), tak si na to snad zvyknete.

Moc děkuju za vaše milé komentáře a vzkazy, hřeje mě to u srdce. Blog tady zůstane tak, jak byl. Přeju si, aby až si to bude kdokoli číst, si nepřipadal jako poslední. A hlavně na tom není a nikdy nebylo nic špatného.

Kdo je Poslední Panna



Okolnosti mě nakonec donutily napsat tenhle článek. Řekla jsem o blogu kamarádce, kvůli které se dostal dodaleko širšího okruhu lidí, než bych si přála. Když jsem se to dozvěděla, měla jsem samozřejmě strašný vztek. Nicméně jsem do toho od začátku šla s tím, že je to veřejný blog, na který může narazit kdokoli, a tak nějak jsem nikdy nezapomněla, že ta možnost existuje.

Trable s halloweenským kostýmem



Krátce před Halloweenem jsme se vydaly s kamarádkami na víno. Ten večer jsem opravdu ale opravdu mínila jít brzy domů, udělat úkoly, něco si přečíst, pečlivě se odlíčit, dobře se vyspat a možná si i udělat před spaním kakao... no znáte to, přesně takhle začínají ty nejlepší párty.

Jak jsem se zamilovala na první pohled




Víte, vždycky jsem věřila, že láska na první pohled se děje jenom v pohádkách a romantických komediích. Klišé typu rozklepaných kolen, pulsujícího srdce a neukojitelné touhy, která vám prostě nedá spát, to pro mě bylo takřka sci-fi. Podobně jsem se zamilovala už několikrát, ale tenkrát byla má touha náhle tak silná a plamenná, že jsem s naprostou jistotou věděla, že je to tohle láska.

Proč stojí za to být pannou

K tomuhle článku mne inspirovala moje oblíbená položka "vyhledávání klíčových slov", přes která se lidé dostali na můj blog. Jedno z nich bylo "proč je dobré být pannou". Našly ty dívky na mém blogu odpověď? Doufám, že ano, ale zároveň chápu, že někdy člověk potřebuje slyšet věci přímo.
A tak jsem se rozhodla, že potřebuju napsat tenhle článek, aby každý, kdo sem přijde, věděl, proč je dobře být pannou. A hlavně proč je dobře být sám sebou.

Já nejsem žádná Kama



Hoš nějakó dobo mě nahání jeden mladé katolické chlapec. Jakožto člověk vychovaný v poměrně neměnném jazykovém prostředí mě po příchodu na vysokou školu čekal docela šok. Nečekala bych, že když se vydám za vděláním přes půlku republiky, bude mi, jako kdybych už v prvním semestru odjela na Erasmus do jakéhosi Kocourkova, kde všichni mlovijó, jak jim zobák narostl, a bude problém shodnout se na nejzákladnějších věcech nezbytných k přežití.

Nejlepší strašně dobré věci



Uvědomili jste si někdy význam těch dvou slov "strašně dobré"? Automaticky je v sobě máme k vyjádření něčeho opravdu hodně dobrého, něčeho vážně super. Když si tuhle frázi ale rozložíte, uvědomíte si, že slovo "strašně" má primárně pejorativní význam. Něco strašného je špatné. Něco dobrého je super. Takže je trochu nutné tohle slovní spojení přehodnotit, a to třeba na následující významy:

Jak jsem snažila dělat řidičský dojem



Pokud si dovolím nějakou sebechválu, tak neřídím špatně. Když jsem tedy vezla na místo určení dva exempláře mužského pohlaví, rozhodla jsem se, že udělám cosi jako "nenucený dojem talentované drsňačky" tím, jak úžasně je svezu po městě, ani jedou mi to nechcípne a navrch ještě podélně zaparkuji. A abych ten dojem ještě podpořila, naskládala jsem si do auta na palubní desku nějaké knížky, abych vypadala intelektuálně, a do přihrádky pod rádiem, kde obvykle vozím telefon, jsem dala cigarety a zapalovač, abych vypadala nenuceně intelektuálně a trochu drsně zároveň.

Jak jsem se snažila sbalit Slováka a kvůli tomu neudělala zkoušku



Ve škole jsem si zapsala slovenštinu online. Všichni říkali, že je to jednoduché, že stačí dělat jednou za dva týdny lekci na internetu a pak požádat někoho, kdo umí alespoň trochu slovensky, aby mi vyplnil závěrečný test alespoň nad 70 %. Tak tedy proč ne, řekla jsem si a rozhodnuvši se alespoň trochu vylepšit své základy slovenštiny.

Proč stojí za to být pannou

K tomuhle článku mne inspirovala moje oblíbená položka " vyhledávání klíčových slov ", přes která se lidé dostali na můj ...